PhDr. Petr Just, Ph.D.

Metropolitní univerzita Praha
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Dnešní datum: 27. 10. 2020    
kulatý roh  Informace / Informationkulatý roh
Homepage

Metropolitní univerzita Praha
Univerzita Karlova v Praze
Bakalářské a diplomové práce
Aktuality / Updates
Konzultace / Office hours
Pomoc s citováním a bibliografií
Petr Just - CV (česky)
Fotogalerie (stará)
Fotogalerie (nová)

Nebraska Library, Archive and Collection


kulatý roh  Metropolitní univerzita Prahakulatý roh
Studijní informační systém MUP
Knihovna MUP

Výuka na MUP
ZS 2012-2013:

  • Politické systémy střední a východní Evropy
  • The Czech Political System (IRES)
  • Český politický systém
  • Politologie

  • LS 2011-2012:
  • Komparace moderních demokracií
  • Český politický systém
  • Střední Evropa

  • ostatní / neaktuální:
  • Politologie
  • Politický systém USA

  • kulatý roh  Fotogalerie / Photo gallerykulatý roh
    Fotogalerie je nyní umístěna zde.

    Photogallery is now located here. StrmilovChata u rybníka KomorníkaUbytování vět?ích skupinČeská KanadaJi?ní ČechyPenzion skupinyUbytování Kun?akPenzion Česká KanadaChata na SamotěChata Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníKomorník


    * Dokument: Tzv. kladenský program KSČM (1992)

    Vydáno dne 01. 01. 2005 (2528 přečtení)

    Program KSČM
    přijatý II. sjezdem KSČM na Kladně v prosinci 1992
    (tzv. kladenský program)

    Impulsy komunistického hnutí výrazně a nesmazatelně ovlivnily moderní civilizaci v zápase za svobodu a spravedlnost. V jeho vývoji se v?ak projevily i záva?né omyly a systémové chyby. Omezení a hromadné poru?ování politické i ekonomické demokracie učinily systém tzv. reálného socialismu ne?ivotaschopným. Výsledkem byla značná diskreditace ideálů, z kterých hnutí vycházelo, a zpochybnění i dal?ích pokusů vytvořit sociálně spravedlivou společnost.

    Pád tzv. reálného socialismu v mezinárodním měřítku na konci 80. let znamenal zhroucení autoritářského a ideálům socialismu vzdáleného systému. Kapitalismus v?ak přes v?echny změny zůstává společenskou soustavou, která umo?ňuje, aby jedna část obyvatelstva ?ila na úkor jiné. Některé rozpory kapitalismu se prohlubují a objevují se nové prvky, které zjevně ukazují na potřebu jeho překonání. Zostřuje se rozpor mezi společenskými mo?nostmi a skutečnou ?ancí pro rozsáhlé vrstvy se uplatnit. Vyhrocují se globální problémy, narůstá nerovnoměrnost vývoje, svět je posti?en sérií stále nebezpečněj?ích konfliktů, ekonomika světových kapitalistických center zvládá technologickou revoluci s narůstajícími sociálními ztrátami. Nejvyspělej?í země přicházejí o své iluze o dosa?ení společnosti v?eobecného blahobytu. Hledání alternativních tendencí proto vytváří mo?nost nového rozvoje komunistického a socialistického hnutí v souladu s nejlep?ími tradicemi těchto hnutí i se světovými civilizačními trendy.

    V Československu byly po listopadu 1989 umo?něny některé demokratické přeměny. Překá?kou v jejich uplatňování a roz?iřování je v?ak autoritářský postup pravice při obnově kapitalismu. Na?e radikální pravice v mnohém demonstruje bezohledný třídní přístup a jeho uplatňování. Ekonomická reforma se soustřeďuje na vlastnický převrat, je organizována předev?ím státní byrokracií přivlastňující si národní majetek a spekulující s ním. Je prudce sni?ována ?ivotní úroveň ?irokých vrstev, zakládána neodůvodněná hluboká sociální diferenciace. Dochází k rozpadu zemědělství, naru?ení venkova a ohro?ení potravinové bezpečnosti státu. Jsou omezovány mo?nosti rozvoje národní kultury, ohro?ena je národní identita. K tomu se připojuje rozpad státu. Trend zneči?tění ?ivotního prostředí pokračuje a nabývá charakteru lokální ekologické katastrofy. V?echno to značně a dlouhodobě omezuje uplatňování potenciálu na?í společnosti.

    1. Za novou tvář strany

    KSČM vznikla v březnu 1990. Převá?ná vět?ina jejích členů zásadně odmítla mocenskou svévoli předlistopadové byrokratické elity. Porá?ku a zhroucení socialismu stalinsko-bre?něvovského typu pochopila předev?ím jako důsledek faktického opu?tění socialistických a komunistických my?lenek, neschopnosti hledat a prosazovat vlastní cesty postupu a umo?nit v?em občanům, aby se na tomto procesu skutečně podíleli. Podpora občanů se proto postupně vytrácela a byly znehodnocovány nesporné úspěchy. Poučena historií posledních desetiletí chce KSČM spoluvytvářet východiska ze současných problémů. Svou zásadní pozici vyjadřuje v tomto otevřeném programu, politické platformě pro dal?í práci ve společnosti.

    V nových podmínkách komunisté nemohou a předev?ím nechtějí pracovat starým způsobem. KSČM programově navazuje na humanistické poselství zakladatelů socialismu, na pokrokové ideje minulosti a současnosti, na teoretický přínos Marxe a Engelse. Má silné domácí kořeny dané staletým zápasem proti sociálnímu a národnímu útlaku a ohro?ení. Má pozoruhodnou tradici v politické kultuře spojené s činností Bohumíra ?merala. Usiluje o růst občanského a národního sebevědomí a svobod, o rozvoj vědy a kultury. Vřazuje se mezi hnutí, která chtějí vytvořit spravedlivý pořádek ve světě.

    Komunistická strana Čech a Moravy je stranou, je? se staví bezvýhradně za politické, sociálně ekonomické, sociálně kulturní a národní zájmy a práva v?ech, kteří jsou ?ivi z vlastní poctivé práce, v?ech, kteří se hlásí k ideálům občanské svobody na základě rovnosti, lidské solidarity a sociální spravedlivosti. Zaměřuje se na v?echny, kteří svou prací vytvářeli i vytvářejí nové hodnoty, nové ideje, nové cíle, na dělníky, rplníky, techniky a intelektuály, na tvořivé a podnikavé lidi, na mláde?, na to, aby svůj talent a své schopnosti mohl uplatnit ka?dý. Hnutí, jeho? je KSČM součástí, usiluje o svobodný, v?estranný, harmonický rozvoj ka?dého lidského jedince, který by vedl k rozvoji společnosti a současně byl jím zprostředkován. Z ideálu takového univerzálního lidského společenství odvozuje také svůj název - komunistická strana.

    Programovým cílem KSČM je vybudování moderní socialistické společnosti, společnosti svobodných, rovnoprávných občanů, společnosti demokratické, samosprávné, politicky a hospodářsky pluralitní, prosperující a sociálně spravedlivé. Společnosti, která ka?dému poskytne příle?itost, aby mohl uplatnit svou práci, své nadání, aby se mohl reálně podílet na vytváření své vlastní budoucnosti. Významným východiskem pro tyto přeměny je zvládnutí vědeckotechnické revoluce při respektování kulturně humanizačních a ekologických hledisek. Socialistická ře?ení jsou reálná a jejich prosazování naléhavé. Současná kvapná a nekompromisní obnova kapitalismu je v?ak provázená silným ideologickým i mocenským tlakem. Aby mo?nost cesty k socialistické budoucnosti svobodnou volbou občanů nebyla uzavřena, je nutno usilovat o demokratickou, politicky pluralitní společnost se sociálně a ekologicky orientovaným tr?ním hospodářstvím, rovnoprávností vlastnických forem a cenící si státní a národní nezávislosti.

    KSČM chce získat pro své programové cíle ?irokou podporu veřejnosti. Mů?e toho dosáhnout, bude-li sama příkladem svou organizací a charakterem své činnosti. Usiluje proto stát se samosprávným společenstvím občanů, kteří se svobodně sdru?ili k obhajobě demokracie, sociální spravedlivosti a společenského pokroku. Bez organizační jednoty by strana ztratila svou akceschopnost, bez demokracie svou ?ivotaschopnost. Důsledné dodr?ování vnitrostranické demokracie, samosprávné principy uspořádání strany a jejího řízení jsou bezpodmínečně nutnou součástí jejího vnitřního ?ivota. Posílení samosprávných prvků v ?ivotě strany předpokládá i otevřený a pohotový tok informací, znamená akceschopnost zalo?enou na vysoké míře informovanosti. Strana si chce osvojovat i vysokou kulturu parlamentní práce a uplatňovat ústavní formy opoziční činnosti.

    Otevřený charakter strany chápe KSČM jako schopnost překračovat své vlastní organizační hranice a bezprostředně praktickou činností prokazovat sílu lidské solidarity. To je umo?něno součinností samosprávných struktur strany s hnutími, je? se soustřeďují na spontánní občanské aktivity. Komunistické hnutí v minulosti ji? nejednou dokázalo překročit úzce stranické horizonty a stát se součástí ?iroké fronty demokratických sil. Na tyto tradice nově navazuje vytvoření Levého bloku.

    Levicová alternativa společenského vývoje nemá jen jedinou podobu a KSČM není jejím monopolním nositelem. Vzájemná tolerance a spolupráce mezi levicovými silami i mezi různými my?lenkovými proudy uvnitř strany, ře?ení ideových sporů cestou svobodné diskuse jsou způsobem, jak při plodné mnohotvárnosti zachovat potřebnou jednotu sil v tom hlavním a nejdůle?itěj?ím. Spolupráce uvnitř Levého bloku i podpora ostatních levicových a demokratických sil přitom neznamená rezignaci na my?lenkovou, programovou a politickou identitu KSČM.

    2. Za demokracii a samosprávu

    KSČM usiluje o to, aby bylo překonáno odcizení v?ech forem moci a správy od lidu, které předchozí re?im postupně obnovil a které současný re?im svou politikou nově utvrzuje. Jde nám o skutečnou demokracii, o její obnovu a rozvinutí tak, aby se uskutečňovala nejen v zájmu lidí, ale stále více jimi samými. To znamená vládu lidu, pro lid a lidem. Jde nám o svobodného, plnoprávného, sebevědomého a odpovědného občana, který se bezprostředně a samostatně zasazuje o ře?ení problémů ekonomických, sociálních, kulturních a ekologických a kterému nic nebrání svou iniciativu v zavedených i nových formách uplatňovat.

    Na?ím cílem je pozvednout demokracii na vy??í úroveň, vytvořit demokracii socialistické občanské společnosti, ve které se zastupitelská, účastnická a přímá demokracie vzájemně doplňují a zprostředkují. Zákonodárné a zastupitelské sbory kvalifikovaně vymezují a kontrolují hlavní prvky společenského ?ivota, občané se pak mohou přímo vyjadřovat k otázkám, které se jich ?ivotně dotýkají, anebo v samosprávných strukturách přímo o nich rozhodovat. Nezbytným předpokladem takového demokratického systému je vysoká úroveň informovanosti občanů. Současně vycházíme z toho, ?e bez demokracie ekonomické se obsah demokracie politické vyprazdňuje a ztrácí smysl.

    Bezprostředním a nutným předpokladem je uhájení demokratického právního státu a důsledné dodr?ování základních lidských práv a svobod. Občané nesmí být jakýmkoliv způsobem diskriminováni pro své sociální postavení, politické přesvědčení, nábo?enství, rasu, národnost, anebo pohlaví, vylučováni z účasti na rozhodování o věcech, které se jich dotýkají, a z důvodů majetkových omezováni v právu na vzdělání, na ochranu zdraví a na kulturní rozvoj.

    KSČM obhajuje a chrání dodr?ování a dal?í roz?iřování demokratických zásad, zejména politickou pluralitu společnosti. Nutnost demokratického dialogu vychází z rozdílnosti zájmů různých společenských vrstev i skupin a potřeby hledat a prosazovat obecný zájem. KSČM nekompromisně bojuje proti mocenskému monopolu kterékoli strany a proti jejímu spojování s výkonnou mocí státního aparátu. Usiluje o svobodu informací, o to, aby státní ani veřejné sdělovací prostředky nebyly zneu?ívány k jednostrannému ovlivňování veřejného mínění i k politické manipulaci a chce bránit vzniku jakéhokoliv informačního monopolu.

    KSČM prosazuje v souladu s jednotou občanského, národního a sociálního principu, aby byl ná? stát půdou pro rovnoprávné uplatnění v?ech národů národností a etnických skupin. Současně pova?uje co nejtěsněj?í sou?ití českého a slovenského národa v jakékoli oboustranně přijatelné formě společného svazku za nutnou záruku zájmů obou národů. To nevylučuje rozvoj státnosti na území Čech, Moravy a Slezska. Za významné pova?uje KSČM vybudování efektivního, ekonomicky podlo?eného systému místní a územní samosprávy.

    3. Za prosperitu a sociální spravedlivost

    KSČM je přesvědčena, ?e výkonnost ekonomiky a její rozvoj závisí zejména na svobodném a plném uplatnění talentu a schopností ka?dého. Za krok k dosa?ení tohoto cíle pova?ujeme socialistickou tr?ní ekonomiku, opírající se o hospodářskou demokracii. Tento hospodářský systém vytváří rovnost příle?itostí pro ka?dého občana na základě sociální spravedlivosti. Zvý?ení výkonnosti na?í ekonomiky vcelku, i v jejích jednotlivých článcích, při demokratickém charakteru jejího vývoje (tj. s vyu?itím samosprávných podnikatelských forem a zaměstnanecké účasti na majetku, na zisku a na řízení podniků) umo?ní dosáhnout spolehlivé ?ivotní jistoty občanů, zajistí na?í ekonomice samostatné a svébytné postavení ve sjednocující se Evropě a zastaví postupné znehodnocování ?ivotního prostředí a přechod k jeho kvalitativní obnově.

    Přeměna vlastnických vztahů je nezbytnou součástí ekonomické reformy. V na?em pojetí vede ke smí?ené ekonomice, ve které hraje národní majetek, spravovaný Fondem národního majetku a provozovaný podnikatelským způsobem, rozhodující roli. Jde nám o to, aby vznikl sektor zalo?ený na samosprávném vlastnictví, schopný soutě?it s ostatními formami vlastnictví. Pova?ujeme za otázku času, kdy obdobné samosprávné vlastnické sektory budou ve vyspělých zemích intenzívně spolupracovat a vytvářet tak mo?nost pro socialistické sjednocování světa.

    Proces změny vlastnických vztahů musí přitom respektovat potřebu plurality a rovnoprávnosti vlastnických forem, od ekonomického pronájmu podniků samosprávným zaměstnaneckým kolektivům přes dru?stva, komunální vlastnictví, zaměstnanecké akcie a? po soukromé vlastnictví v malém i velkém podnikatelském měřítku. Národní bohatství je v?ak nutné uchránit před rozdáváním či rozprodáváním pod cenou. Účast zahraničního kapitálu v na?í ekonomice pokládáme za přínos, pokud znamená reálný příliv kapitálu jako rozvojového zdroje.

    Úloha trhu v ekonomice byla v minulosti zanedbávána. Nelze v?ak přitom pominout nezbytnost usměrňování ?ivelnosti trhu, ani stále se roz?iřující oblast potřeb uspokojovaných mimo trh. KSČM odmítá pouhé nahrazení centrálně direktivního systému systémem volného, prakticky ničím nespoutaného trhu. Vláda se nesmí a nemů?e zříkat zodpovědnosti za stav hospodářství a tím méně za podniky, které jsou ve státním vlastnictví. Zvlá?? důle?itá je její aktivita při ře?ení strategických otázek strukturální, sociální a ekologické politiky.

    V zemědělství je nezbytné zachování výrazného podílu zemědělské dru?stevní výroby, která se osvědčila, je v souladu s celosvětovou tendencí a zdaleka nevyčerpala mo?nosti svého dal?ího rozvoje. Základní cestu vidíme ve vytvoření podmínek, které zabezpečí růst efektivity dru?stevní výroby a soukromou zemědělskou výrobu obnoví ekonomickými prostředky tam, kde přinese společenský efekt. Zemědělství tak bude schopno zabezpečit vý?ivu lidu a vytvoří příznivěj?í podmínky pro obyvatelstvo venkova.

    Základní význam přikládáme ře?ení sociálních otázek. Jsme přesvědčeni, ?e sociální spravedlivost a ekonomická výkonnost nejsou protivníky, nýbr? spojenci, a ?e cesta k trvalé prosperitě vede právě přes jejich spojení. Proto?e s návratem ke kapitalistickému způsobu hospodaření neustále roste počet sociálně slab?ích skupin obyvatelstva, trváme na ochraně zájmů pracujících, jejích? ?ivotní úroveň je závislá na mzdě, na právu na práci, na vytváření pracovních příle?itostí pro nezaměstnané, na spravedlivém oceňování práce. Podporujeme nejrůzněj?í formy sociálního vyjednávání za účelem udr?ení sociálního smíru.

    Zdůrazňujeme souvislost pracovního výkonu s obdobím přípravy na povolání i s neproduktivním obdobím vzhledem k věku či zdraví. Sociální politika má podporovat pracovní výkony a jejich oceňování, nikoliv pouze zmírňovat sociální diferenciaci. Soustava nemocenského, důchodového a sociálního poji?tění v?ak musí plně zabezpečit potřebnou péči o občany, kteří na ni mají nárok. Stejný důraz klademe na invalidy a občany se změněnou pracovní schopností. Mladé rodiny nemohou být odkázány na svépomoc či na rodiče, vstup do důchodového věku nemů?e být počátkem ?ivoření. Za naléhavý úkol pova?ujeme prosazovat, aby v?em ?enám bylo zaručeno právo svobodně se rozhodnout, zda chtějí pracovat, nebo zůstat v domácnosti: Chceme odpovídající zastoupení ?en ve v?ech veřejných funkcích ve společnosti. ?eny mají také právo na svobodnou volbu mateřství bez jakýchkoli omezení.

    Hospodářský rozvoj na?í země musí být koncipován i z hlediska jeho dlouhodobé ekologické únosnosti. Chápeme úlohu států v této oblasti co nej?ířeji, od zábrany zneči?tění ?ivotního prostředí, přes podporu zdravého bydlení a? po uchování zemědělského lesního a půdního fondu a krajinných celků. Usilujeme o vytvoření soustavy oblastí se zpřísněným ekologickým re?imem, která by se mohla stát významným regulačním nástrojem sociálně ekonomického vývoje. Za nezbytnou pova?ujeme mezinárodní ekologickou spolupráci zejména se sousedními zeměmi a spolupráci se v?emi organizacemi a stranami, zabývajícími se ochranou ?ivotního prostředí. Dlouhodobé ře?ení ekologických problémů vidíme v rámci perspektiv socialismu. Vykořis?ování přírody a vykořis?ování lidí jde ruku v ruce. Ekologizace v?ech oblastí společenského ?ivota je pro nás spojena s tvorbou nového ?ivotního stylu, protikladného povrchní konzumní a ziskové orientaci.

    4. Za rozvoj vzdělanosti, vědy a kultury

    Svobodný rozvoj ka?dého jednotlivce je v nejtěsněj?í souvislosti s jeho mo?nostmi získávat vzdělání, osvojovat si kulturní hodnoty' rozvíjet svou kulturu my?lení a jednání. Růst tvůrčího potenciálu je projevem sociální i intelektuální zralosti sociálního, občanského i národního společenství. Svobodná dostupnost takových statků se nesmí znovu stávat privilegiem, je jedním ze základních lidských práv.

    V situaci. kdy se národní kultura ocitá jako celek ve stavu ohro?ení, pova?uje KSČM za povinnost bránit národní kulturní dědictví a mo?nosti jeho dal?ího rozvoje. Při respektování specifik tvůrčí práce a samosprávných forem její organizace je stát povinen v zájmu občanů podporovat tvorbu i u?ití kulturních a uměleckých hodnot při dodr?ování principu plurality ideových, filozofických a uměleckých názorů a proudů.

    Velkým nebezpečím při osvojování kulturních hodnot celou společností je nepřiměřená komercionalizace duchovní sféry. Jsme proti vytváření monopolů v oblasti tvorby a distribuce kulturních hodnot. Rozhodně je třeba bránit kulturní dědictví, nepřipustit rozprodej jedinečných uměleckých a kulturních statků do zahraničí, postavit se proti za?antročování národního kulturního fondu do soukromých rukou.

    Vědu a růst kvalifikačního potenciálu pova?ujeme za významný zdroj rozvoje v?ech oblastí společenského ?ivota. Po?adujeme, aby se zvý?il společenský status vědců a jejich práce, materiální zaji?tění vědeckých pracovi??. Prosazujeme i zlep?ení sociálních podmínek vědeckých pracovníků, zejména pak mladých talentovaných lidí tak. aby nedocházelo k jejich hromadnému odchodu do zahraničí a mimo oblast výzkumu.

    Péče o intelektuální a tvůrčí potenciál společnosti vy?aduje co nej?ir?í a nejkvalitněj?í bezplatné vzdělání na základě rovnoprávného přístupu občanů bez ohledu na původ, sociální postavení, politické přesvědčení či vyznání. Jednoznačně podporujeme státní, veřejné ?kolství v?ech stupňů jako klíčový a směrodatný systém vzdělávání, ve kterém soukromé ?koly tvoří jen doplňkovou formu.

    Vedle péče o soustavu vzdělávání chceme pomáhat v?estrannému rozvoji tělesné výchovy, předev?ím těch forem, které jsou spojeny se vzestupem zdraví a fyzické zdatnosti populace jako celku, s její vlastní sportovní aktivitou a péčí o tělesnou kulturu.

    Mláde? by se podle na?ich představ měla stávat stále významněj?ím samostatným činitelem procesu vzdělávání, rozvoje duchovní a tělesné kultury, co? odpovídá i její schopnosti překonávat my?lenkové stereotypy a podílet se na hledání a prosazování radikálně nových ře?ení.

    Pro svobodný rozvoj lidí je potřebné vytvářet předpoklady i ve sféře morálky. Proto je důle?ité dbát o uplatňování v?elidských mravních hodnot i rozvoj pokrokových etických ideálů. Pozitivně v tomto směru oceňujeme i moderní formy humanismu obsa?eného v různých světových nábo?enstvích, jmenovitě křes?anství. Rozhodně v?ak jsme proti zneu?ívání upřímné víry občanů v plánech církví na získání či zvět?ení světské moci. Na?e vlastní dějiny jsou toho dostatečným příkladem.

    5. Za mír, spolupráci a sociální spravedlivost ve světe

    Ve světě, který je nadále su?ován hlubokými rozpory moci a závislosti, bohatství a chudoby, se KSČM sna?í důsledně vycházet ze své spoluodpovědnosti za problémy přesahující hranice jednotlivých států, za osudy dal?ích národů a společenství, za dal?í utváření světového systému. Hodlá trvale - přes omezené mo?nosti - napomáhat procesům sociální emancipace ve světě, mírovému ře?ení konfliktu, rozvoji světové bezpečnosti a ozdravení globálních ekosystémů. KSČM podporuje po?adavky na nový, spravedlivý ekonomický a informační řád na celém světě. Je si vědoma toho, ?e cesta zvládání globálních problémů je i cestou otevírání perspektiv socialismu ve světě.

    V mezinárodní politické činnosti KSČM podporuje v?echny procesy, které směřují k upevnění míru, zvý?ení mezinárodní bezpečnosti; rozvoji rovnoprávné spolupráce mezi v?emi státy a národy, posílení národní suverenity a identity i integrity na?eho státu. Právo svobodné volby politického, hospodářského a sociálního uspořádání a dal?ího rozvoje národů pova?uje KSČM za potřebné přeměnit v závaznou mezinárodní normu, a tím i v předpoklad urychlujících se integračních procesů.

    KSČM se plně staví za přechod od poválečného blokového zaji?tění bezpečnosti a stability k novému celoevropskému systému důvěry a spolupráce mimo jakékoliv vojenské bloky. Jsme pro o?ivení helsinského procesu v nových podmínkách, pro ře?ení vznikajících národních a národnostních konfliktů mírovým a kulturním jednáním, respektujícím zájmy a práva v?ech zúčastněných stran.

    Nechceme' aby se na?e země stala jednostranně závislou na kterékoliv mocnosti, a? ji? existující nebo nově vznikající. Nesmí jít o ekonomickou anexi, ale o rovnoprávný vstup do integračních procesu, jejich? obsahem by měl být vzestup materiální a duchovní úrovně, posílení osobních svobod občanu, národní svébytnosti a státní svrchovanosti, vy??í kvalita národního ?ivota. Taková integrace svébytnost země spí?e nově podnítí. Chceme integrovanou Evropu rovnoprávných národů, chceme Evropu budovanou zdola, nikoli Evropu pro zájmy eurobyrokratů a monopolů.

    Víme, ?e odpověď na konzervativní výzvu minulých let není mo?ná v rámci národního státu, ale minimálně na evropské úrovni. Je nutné se orientovat v politice evropské a světové levice a solidarizovat se s ní. KSČM je připravena spolupracovat se v?emi pokrokově orientovanými demokratickými silami ve střední a východní Evropě, stejně jako v celé Evropě a v dal?ích regionech světa. Se v?emi hodlá postupně, na základě vstřícnosti, utvářet a roz?iřovat partnerské vztahy.

    * * *

    KSČM je budována na otevřeném programu, otevřené politice, otevřené organizační struktuře. Odmítá ulpívání na doktrínách a strnulém formalismu, které ztě?ují ře?ení problémů a komplikují i vztah k politickým partnerům. Chce být stranou socialisticky myslících a jednajících lidí, kteří se neustále inspirují novými my?lenkami a zku?enostmi a obohacují jimi svou ideovou a praktickou činnost. Předev?ím oni mohou objevovat a uskutečňovat sebeosvobozovací strategii, odpovídající přelomu 20. a 21. století.

    KSČM chce svůj program uskutečňovat v zájmu roz?iřování lidských práv a svobody. Tento zájem je při existenci třídně rozděleného světa projevem úsilí o naplnění v?elidských hodnot. Mů?e se uskutečňovat jen prostřednictvím občanů samotných, tj. vezmou-li jej za svůj a stane-li se programem jejich činnosti. KSČM chce k tornu získat podporu poctivě smý?lejících lidí.


    Celý článek | Autor: Petr Just | Informační e-mailVytisknout článek



    Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
    Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik