PhDr. Petr Just, Ph.D.

Metropolitní univerzita Praha
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Dnešní datum: 27. 10. 2020    
kulatý roh  Informace / Informationkulatý roh
Homepage

Metropolitní univerzita Praha
Univerzita Karlova v Praze
Bakalářské a diplomové práce
Aktuality / Updates
Konzultace / Office hours
Pomoc s citováním a bibliografií
Petr Just - CV (česky)
Fotogalerie (stará)
Fotogalerie (nová)

Nebraska Library, Archive and Collection


kulatý roh  Metropolitní univerzita Prahakulatý roh
Studijní informační systém MUP
Knihovna MUP

Výuka na MUP
ZS 2012-2013:

  • Politické systémy střední a východní Evropy
  • The Czech Political System (IRES)
  • Český politický systém
  • Politologie

  • LS 2011-2012:
  • Komparace moderních demokracií
  • Český politický systém
  • Střední Evropa

  • ostatní / neaktuální:
  • Politologie
  • Politický systém USA

  • kulatý roh  Fotogalerie / Photo gallerykulatý roh
    Fotogalerie je nyní umístěna zde.

    Photogallery is now located here. StrmilovChata u rybníka KomorníkaUbytování vět?ích skupinČeská KanadaJi?ní ČechyPenzion skupinyUbytování Kun?akPenzion Česká KanadaChata na SamotěChata Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníKomorník


    * Dokument: Tzv. Tříkrálová deklarace (6.1.1918)

    Vydáno dne 01. 01. 2005 (4329 přečtení)

    Deklarace českých poslanců na Ří?ské radě a zemských sněmech proti postupu Rakousko-Uherska při brestlitevském mírovém jednání
    (tzv. Tříkrálová deklarace, 6. ledna 1918)

    Ve čtvrtém roce hrozné války světové, je? si vy?ádala nesmírných obětí na ?ivotech a statcích národů, dějí se první pokusy o mír. My Če?tí poslanci rady ří?ské, je? byla rozsudky nepříslu?ných vojenských soudů zbavena rady svých členů slovanských, a zároveň my če?tí poslanci rozpu?těného a dosud neobnoveného sněmu království českého jako? i po celou dobu války nesvolávaného sněmu markrabství moravského a neobnoveného sněmu vévodství slezského, jako zvolení zástupcové národa Českého, zdůrazňujíce ve?kerá prohlá?ení českého poselstva na radě ří?ské, jsme povinni určitě a jasně za lid český a za porobenou a politicky umlčenou větev slovenskou v Uhrách vyznačiti svoje stanovisko k nové úpravě poměrů mezinárodních. Kdy? če?tí poslanci obrozeného národa na?eho promluvili za války francouzsko-německé o mezinárodních otázkách evropských, prohlásili v memorandu svém dne 8. prosince 1870 slavnostně:

    "V?ichni národové, a? velcí, a? malí, mají rovnaké právo sebeurčení a rovnost jejich má stejně setřena býti. Jen z uznání rovnoprávnosti a ze vzájemné vá?nosti svobodného sebeurčení v?ech národů mů?e vykvésti pravá jejich svoboda a bratrství, v?eobecný mír a pravá lidskost."

    My poslancové národa českého, věrni jsouce i dnes těmto zásadám svých předchůdců, s radostí jame pozdravili, ?e dnes v?echny ony státy, které jsou zalo?eny na zásadách demokracie, válčící i neutrální, pokládají stejně s námi toto svobodné sebeurčení národů za záruku trvalého míru v?eobecného.

    Nové Rusko při pokusu o mír v?eobecný vlo?ilo do stě?ejních podmínek mírových zásadu sebeurčení národů tak, aby národové svobodnou volbou rozhodovali o svém ?ivotě a usnesli se, chtějí-li vybudovati stát samostatný, či tvořiti státní celek ve spolku s národy jinými. Naproti tomu prohlásil zástupce Rakousko-Uherska jménem ?tyřspolku, ?e otázka sebeurčení oněch národů, které dosud nemají své státní samostatnosti má býti ře?ena v ka?dém státe cestou ústavní. Vzhledem k tornu jsme za Český národ povinni prohlásiti, ?e toto stanovisko zástupce Rakousko-Uherska není stanoviskem na?ím. My jsme se naopak ve v?ech svých projevech a návrzích, tomuto ře?ení vzpírali, je?to po nesčetných trpkých zku?enostech na?ich neznamená ono nic jiného ne?li úplné zamítnutí zásady sebeurčení národů. Trpce ?alujeme, ?e národ ná? byl zbaven své samostatnosti státoprávní i svého práva sebeurčení umělými řády volebními, vydán nadto panství německé men?iny a německé centralistické byrokracie. Slovenská větev na?e stala se pak obětí brutálnosti maďarské a neslýchaného násilníctví ve státe, jen? přece v?echny zdánlivě konstituční formy zůstává nejtemněj?ím koutem Evropy a v něm? národové nemaďar?tí, tvořící vět?inu, jsou panující men?inou týráni a hubeni, od kolébky odnárodňováni, zůstávajíce takřka beze v?eho zastoupení na sněmu i úřadech, bez veřejných ?kol a bez volnosti ve ?kolách soukromných.

    Ústava, na ni? se odvolává zástupce Rakousko-Uherska, znetvořila i spravedlnost v?eobecného práva hlasovacího, rozmno?iv?i v rakouské radě ří?ské způsobem umělým počet mandátů německé men?iny a celá její bezcennost pro svobodu národů objevila se a? křiklavě jasně v krutém vojenském absolutismu po dobu války. Ka?dý poukaz na tuto ústavu znamená proto ve skutečnosti jenom odmítnutí práva sebeurčení, vydání v plen v?ech národů v Uhrách, kde jest ústava jen nástrojem nejbezohledněj?ího panství oligarchie několika rodů maďarských, jak to bylo znovu potvrzeno novou předlohou o volebně reformě. Národ ná? tou?í se v?emi demokraciemi světa po míru v?eobecném a trvalém. Jest si v?ak plně vědom pravdy, ?e trvalým mů?e státi se jenom mír takový, který odstraní staré křivky, brutální moc převahy zbraní jako? i nadpráví států a národů nad národy druhými - mír takový, který zabezpečí samostatný rozvoj národům velkým i malým a osvobodí zejména ony národy, kteří stenají dosud pod cizí nadvládou. Proto také toto právo na svobodný ?ivot národní a sebeurčení národů a? malých či velkých a jakékoliv příslu?nosti státní, musí býti základem pří?tího práva mezinárodního, zárukou míru a přátelského sou?ití národů i velkým statkem ideálním, který si lidstvo vydobude z hrůz světové války.

    My, poslancové národa českého, prohla?ujeme, ?e mír, který by národu na?emu nepřinesl spravedlnost a svobody, nemohl by pro něj býti mírem, nýbr? jen počátkem nového mohutného a důsledného zápasu za státní samostatnost, v něm? by národ ná? napjal ve?keré své síly hmotné i mravní a? do krajnosti a v tomto bezohledném boji neustal by a? do ??astného konce.

    Národ ná? se hlásí o tuto svou samostatnost, opíraje se o své historické právo státní a jsa v?ecek prodchnut vřelou touhou, aby ve svobodné soutě?i s jinými národy svobodnými a v svém státě svrchovaném, plnoprávném, demokratickém, sociálně spravedlivém i na rovnosti v?eho občanstva vybudovaném a v hranicích historických zemí a sídel svých a své větve slovanské přispěti mohl k novému velkému rozvoji lidstva, zalo?enému na volnosti a bratrství přiznávaje v tomto státě národním men?inám plná, rovná práva národní.

    Vedeni jsou těmito zásadami protestujeme slavnostně proti odmítání práva sebeurčení národů při jednání mírovém a ?ádáme, aby ve smyslu práva toho zabezpečena byla v?em národům, tedy i na?emu, účast a plná volnost obhájiti svých práv na mírovém kongresu.


    Celý článek | Autor: Petr Just | Informační e-mailVytisknout článek



    Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
    Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik