PhDr. Petr Just, Ph.D.

Metropolitní univerzita Praha
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Dnešní datum: 27. 10. 2020    
kulatý roh  Informace / Informationkulatý roh
Homepage

Metropolitní univerzita Praha
Univerzita Karlova v Praze
Bakalářské a diplomové práce
Aktuality / Updates
Konzultace / Office hours
Pomoc s citováním a bibliografií
Petr Just - CV (česky)
Fotogalerie (stará)
Fotogalerie (nová)

Nebraska Library, Archive and Collection


kulatý roh  Metropolitní univerzita Prahakulatý roh
Studijní informační systém MUP
Knihovna MUP

Výuka na MUP
ZS 2012-2013:

  • Politické systémy střední a východní Evropy
  • The Czech Political System (IRES)
  • Český politický systém
  • Politologie

  • LS 2011-2012:
  • Komparace moderních demokracií
  • Český politický systém
  • Střední Evropa

  • ostatní / neaktuální:
  • Politologie
  • Politický systém USA

  • kulatý roh  Fotogalerie / Photo gallerykulatý roh
    Fotogalerie je nyní umístěna zde.

    Photogallery is now located here. StrmilovChata u rybníka KomorníkaUbytování vět?ích skupinČeská KanadaJi?ní ČechyPenzion skupinyUbytování Kun?akPenzion Česká KanadaChata na SamotěChata Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníKomorník


    * Dokument: Dopis Jiřího Svobody členům KSČM a sympatizujícím (1993)

    Vydáno dne 01. 01. 2005 (2908 přečtení)

    Jiří Svoboda: Dopis členům KSČM a sympatizujícím
    Zdroj: Rudé právo, 23.2.1993, dopis zveřejněn v plném znění pod názvem ?Jiří Svoboda pí?e členům KSČM a sympatizujícím?

    Úvodní text Rudého práva: Loňský prosincový II. sjezd KSČM se nezabýval změnou názvu strany. Ortodoxní komunisté se cítili posíleni vznikem Obzinovy a ?těpánovy platformy ?Za socialismus?. Předev?ím zrod této platformy vyvolal v KSČM ostrou názorovou diferenciaci. Politickou orientací strany a změnou jejího názvu se má 6. března zabývat zasedání ÚV KSČM.

    Text vlastního dopisu:

    Oslovuji Vás, členy KSČM a sympatizující, touto formou, proto?e nemám jinou mo?nost, jak Vám vysvětlit svůj postoj k současnému vývoji ve straně. Vám, které jsem nikdy nechtěl ani klamat, ani podvádět. Vám, s kterými jsem se setkával na veřejných shromá?děních před volbami 1990 i 1992. Vám, spolu s kterými jsem se sna?il trpělivě vysvětlovat spoluobčanům, ?e se na?e strana chce upřímně a pravdivě vyrovnat s minulostí a spolupodílet se na vytváření podmínek pro občanskou spolupráci a národní usmíření.

    Společně se nám podařilo po listopadu 89 stranu zachránit před zákazem a sebezničením. Úspě?ně jsme pro?li, předev?ím Va?í zásluhou, třikrát volbami a na?i poslanci si díky své odbornosti a slu?nosti získali respekt odpůrců.

    A tak mě jeden star?í soudruh nedávno překvapil, kdy? řekl: ?My na obvodě ? si myslíme, ?e nejsi komunista.?

    To schizofrenické tvrzení mě zaskočilo: je mo?né, abych byl druhé volební období předsedou komunistické strany a přitom nebyl komunistou?

    O pár hodin později jsem si přečetl článek doc. J. Obziny DrSc., v Na?í pravdě o ?renesanci socialismu? a náhle jsem pochopil, jak to s tou schizofrenií ve skutečnosti doopravdy je:

    Nikdy nezapomenu na ocelové pásy tanků, drtících oné osudné noci 21. srpna naděje i tu?by statisíců Čechů a Slováků, nestraníků i komunistů, kteří v roce 1968 podstoupili pokus o skutečnou renesanci socialismu jako projektu společnosti demokratické, samosprávné a sociálně spravedlivé. Z nich nikdo pak nevolal nad?ená hesla díkůvzdání, kdy? v pancéřových vozech odvá?eli do neznáma představitele vlády na?í vlasti...

    Pokud v představách doc. Obziny i po této tragické zku?enosti ?zdrcující vět?ina na?ich národů? v letech 1945 - 1989 spontánně, upřímně a s vděčností provolávala: ?Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak?, pak jde o deliriantní sen nebo vědomé překrucování dějin.

    Pokud se oprávněným věrozvěstem renesance socialismu prohla?uje člověk, který od roku 1973 celé desetiletí zastával funkci ministra vnitra, pak takové renesanci nevěřím, i kdy? se opírá o mnohá ?poučení? (jistě i o to z ?krizového vývoje?), proto?e nemohou poučovat ti, kteří se sami nedokázali v ničem poučit!

    Pokud se na výsluní svě?ího proudu socialistické ?renesance? bez uzardění vyhřívá jiný člověk, který s horlivým souhlasem v 50. letech vítal úspěchy procesu s protistátním spikleneckým centrem (procesu, který rozdal 11 rozsudků smrti) a tehdy vedoucím funkcionářům komunistické strany udával některé vy?etřovatele pro nedostatek píle, pak s takovou renesancí nechci mít ani dost málo společného.

    Ani s těmi, kteří v dojemné shodě sní své ?pionomanické sny. Kteří se v sychravých dnech listopadu 89 neodvá?ili vyjít na ulici a oslovit ?svůj lid?, jeho? jménem se tak často do omrzení zaklínali! Kteří v teple přízračné monumentální budovy na nábře?í přemítali, zda tomuto lidu u?tědřit lekci socialismu v podobě nízko letících tryskových letadel, kdy? vodní děla u? nestačila!

    S těmito ?lidmi zvlá?tního ra?ení? opravdu nemohu sdílet jejich vizi světa spravedlivěj?ího, nebo? oni (jak slovy F. Castra říká doc. Obzina) ?milují příli? to, co vytvořili, ne? aby to zneuctili sebemen?ím kolísáním?.

    Jsou-li oni těmi pravými komunisty, pak já jím opravdu nejsem. A nemohou jimi být ani ti, kdo mne zvolili dvakrát do čela strany, proto?e jsem se svými názory nikdy netajil - způsoby vy?etřování a politické procesy z 50. let jsem v?dy nazýval pravým jménem: zločiny! A období normalizace, kdy bylo ze strany vyhozeno půl miliónu lidi, kdy mnozí byli pronásledováni včetně rodinných příslu?níků za to, ?e neomluvitelné vojenské přepadení na?í vlasti nazvali agresí, jsem nepokládal za čas společenského rozkvětu.

    Vím, ?e někteří spě?ní kurýři objí?dějí okresní sekretariáty a shroma?ďují podpisy po?adující, abych odstoupil z funkce předsedy strany.

    Tak málo mne znají? Nikdy jsem se nezpronevěřil svému přesvědčení ani svědomí! A nemohl bych ani na chvíli setrvat na jakémkoli místě v pospolitosti, v ní? by byli potleskem vítáni oni ?lidé zvlá?tního ra?ení?! V pospolitosti, která by se nechala vábit pí??alkou těchto přízračných sirén, lákajících plavidla na útesy, na kterých loď ?reálného socialismu? ji? jednou ztroskotala!

    A? nechají své podpisové archy v poklidu v aktovkách! Nebude třeba zvedat ruce a počítat hlasy, abych ode?el, rozhodne-li vět?ina, ?e dokončení přeměny strany v akceschopnou, radikálně levicovou politickou sílu není potřebné! Rozhodne-li vět?ina, ?e se raději zálibně začte do starých frází - příručky z VUML je?tě neze?loutly.

    O jedno prosím: jen na chvíli se je?tě zamyslete nad tím, co je to čest, povinnost, odpovědnost! Jen na chvíli se je?tě zamyslete, ?e jsme společně něco slibovali, něco schvalovali a ?e vám teď něco docela jiného podsouvají hazardní hráči jako fale?nou směnku - k pluralitní demokracii a prosperující ekonomice nevede cesta projevy Kim Jonga II ani Fidela Castra. A Gus Hall marně čeká na voličské hlasy dělnické třídy Američanů, jich? se v duchu jediného vědeckého učení sám jistě také pokládá být ?předvojem?.

    Vidím dnes jedinou mo?nou cestu (vím, ?e pro mnohé z Vás bolestnou) - přizpůsobit název strany programu olomouckého i kladenského sjezdu. Programu demokratického socialismu. Takové by mělo být i na?e jméno. Jméno, kterým se oddělíme od v?eho, co bylo v minulosti ?patné, a zároveň navá?eme na nejlep?í nosné tradice dělnického hnutí, vyjadřujícího a důsledně obhajujícího zájmy levicového lidu.

    O jedno prosím: jen na chvíli se je?tě zamyslete. proč máte stále vysvětlovat, ?e jste celý ?ivot čestně a poctivě pracovali? ?e jste si nestavěli stranické paláce? ?e jste se nepodíleli na výhodách stranických ?piček bývalé KSČ?!

    Vy, kteří jste dobrovolně, bez nároku na odměnu, odpracovali tisíce hodin na veřejně prospě?ných stavbách! Vy, jejich? upřímnost a nad?ení promrhali byrokraté! Vy, kteří jste se nepodíleli na nezákonných procesech v 50. letech!

    Jsem přesvědčen, ?e se novým jménem nezpronevěříme ani minulosti, ani budoucnosti! Neoslabíme stranu, ani levici. Naopak - otevřeme cestu k jejímu posílení a sjednocení.

    Nebudeme se u? muset do omrzení omlouvat za hříchy jiných a sná?et výčitky za něco, čeho jsme se nedopustili. Budeme se moci jasně a zřetelně přihlásit ke v?emu, co bylo dobré, kdy? se očistíme od bývalých mocipánů, jim? nejde o nic jiného ne? o to, aby nás znovu zatáhli do pasti vlastního ?patného svědomí.

    Na?e vlast naléhavě potřebuje silnou, důslednou a radikální demokratickou levici, která v?em neprivilegovaným, pracovitým a čestným lidem nabídne přita?livou alternativu vůči tomu, co uskutečňuje současná vládní garnitura, nahrazující bývalé křivdy křivdami novými, rozprodávající pod cenou národní majetek jako konfiskát a soustavně ničící ?ivotní úroveň vět?iny.

    V takové straně, která slovo Socialismus naplní novým ?ivoucím obsahem, chci být s Vámi.


    Celý článek | Autor: Petr Just | Informační e-mailVytisknout článek



    Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
    Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik