Dokument: Výkonný výbor ÚV KSČ k únoru 48 (1990)

Autor: Petr Just, Téma: , Vydáno dne: 01. 01. 2005

Výkonný výbor ÚV KSČ k únoru 48 (1990)
Stanovisko Výkonného výboru ÚV KSČ zveřejněné v Rudém právu 2.2.1990.

Únorové události v roce 1948 si Komunistická strana Československa letos připomene ve zcela změněných společenských podmínkách vytvořených revolučním pohybem ?irokých vrstev na?eho lidu.

Jménem statisíců poctivých komunistů KSČ ji? odsoudila bývalý nedemokratický systém vlády jedné strany, který ve svých důsledcích vedl k monopolu moci úzké skupinky stranických a státních byrokratů, k manipulování lidmi, zneu?ívání funkcí a korupci.

Vytvořit do budoucna spolehlivě fungující politický systém zabezpečující v?echna práva jednotlivců, názorovou svobodu a politickou pluralitu nebude pro nás, ale ani pro na?e partnery snadné.

Při hledání své nové identity se bude muset strana rozejít s celou řadou ne?ivotných schémat a názorů. Nově se budeme muset zamyslet i nad vlastní historií. Jen z jejího pravdivého zobrazení a pochopení mů?eme čerpat skutečné poučení pro na?i současnou i budoucí politiku.

Právě v této souvislosti chceme zdůraznit, ?e únorové události v Československu před 42 lety byly neoddělitelnou součástí slo?itého poválečného vývoje v Evropě. Po krátkém období vzájemné spolupráce vítězných mocností protihitlerovské koalice, kdy znovuobnovené Československo mohlo představovat skutečný most mezi Východem a Západem, se v mezinárodních vztazích prosadil tvrdý, konfrontační kurs.

V jednotlivých zemích východní Evropy byly za přímé pomoci Sovětského svazu provedeny lidově demokratické revoluce a k moci se dostaly revolučně radikální strany. Jen v poválečném Československu dokázala KSČ ve svobodných a demokratických volbách v roce 1946 získat téměř 40 procent hlasů a její předseda Klement Gottwald se stal předsedou vlády. Právě z této skutečnosti vycházela celá strategie i taktika KSČ, která v mezinárodně určených souvislostech rozvíjela předev?ím politickými prostředky revoluční proces.

V konkrétních československých podmínkách se komunistická strana pokusila dokonce o vlastní národní přístup k socialistické revoluci, jejím? dobově podmíněným obsahem bylo dobytí politické moci a nastolení diktatury proletariátu.

?lo samozřejmě o politicky motivovaný zápas o moc, který pokračoval i v průběhu roku 1947, kdy se prudce zhor?ila mezinárodní situace a jakékoliv odchylky od jediného, sovětského modelu socialistické revoluce byly fakticky znemo?něny. To ve svých důsledcích vedlo k posílení stalinistického pojetí socialismu, jeho? výrazem se stalo i vytvoření Informačního byra komunistických a dělnických stran v září 1947 a celá jeho dal?í politika.

Přes v?echny tyto ideologické problémy a určující mezinárodně politické souvislosti proběhl československý Únor v roce 1948 jako vyvrcholeni politického zápasu o moc. Tehdej?í vedení KSČ v něm dokázalo získat na svoji stranu velkou vět?inu pracujících, dělníků, rolníků, drobných ?ivnostníků, umělců, vědeckých pracovníků, učitelů, dal?ích příslu?níků inteligence a mladých lidí. Jsme přesvědčeni, ?e jim, a? na výjimky, ?lo v?em předev?ím o společenský pokrok a nejupřímněj?í snahu vybudovat v Československu socialismus jako historicky spravedlivěj?í a svobodněj?í společnost, ne? byla ta, v ní? dosud ?ili.

Právě v této souvislosti se v?ak dnes chceme co nejrozhodněji distancovat od nedemokratického upevňování stalinistického modelu socialismu po únoru 1946 a v?ech pozděj?ích deformací způsobených monopolem moci jedné strany.

Na základě trpkých poučení z minulosti bychom se, podle přání naprosté vět?iny členů strany, kteří únor 1948 vlastně neza?ili, chtěli podílet na vytváření skutečně demokratické pluralitní, sociálně spravedlivé společnosti v na?í vlasti. K tomuto závěru do?el i mimořádný sjezd KSČ v závěru loňského roku.