Dokument: Projev Vlasty Parkanové na sjezdu KDU-ČSL (9.12.2006)

Autor: Petr Just, Téma: , Vydáno dne: 01. 01. 2005

Projev Vlasty Parkanové, kandidátky na předsedkyni KDU-ČSL, před volbou
Sjezd KDU-ČSL, Brno, 9.12.2006

Dámy a pánové, vá?ení přátelé,

do KDU-ČSL jsem vstoupila před pěti lety, kdy? jsem ji před tím je?tě o tři roky déle reprezentovala v Poslanecké sněmovně jako nezávislá. Jsem tak mezi vámi asi osm let a za tuto ?anci zpětně děkuji Josefu Luxovi a v?em, kteří mi tehdy důvěřovali. Pokud bych měla sama sebe politicky zařadit, pak se rozhodně pova?uji za konzervativní političku. Jako katolička jsem byla pokřtěna a i kdy? nejsem praktikující, jsem přesvědčena, ?e ztráta víry v Boha je jednou z největ?ích tragédií moderní společnosti.

Mo?ná si teď řeknete, tak o co jí vlastně jde. Ale já začnu jinak a řeknu, o co mi nejde. Rozhodně nechci opustit křes?anskodemokratický proud politiky, rozhodně neházím přes palubu křes?anské civilizační hodnoty, nehodlám dokonce ani navrhovat změnu názvu této strany, nebo ji spojovat s jinou, jak jsem se o sobě mnohokrát dočetla. Delegátům jsem rozeslala text s názvem ?Na cestě od katolického konzervatismu ke konzervatismu lidovému?. Záměrně jsem ho pojala provokativně, abych rozproudila diskusi o dal?ím směřování KDU-ČSL. To by toti? mělo být na?í hlavní starostí a nikoli personální ?arvátky nebo hra se slovíčky v usnesení o komunistech.

KDU-ČSL mívala dříve jistotu, ?e a? dělá, co dělá, věrní voliči ji stejně podpoří. Jen?e poslední volby ukázaly, ?e u? to není pravda. Ponechme stranou, zda za to mů?e předvolební příklon k ODS či zbytečné lpění na křeslech v Paroubkově kryptokomunistické vládě nebo skutečnost, ?e jsme obojí provozovali soubě?ně. Ná? volební propad má bohu?el hlub?í a dlouhodoběj?í příčiny. Rok od roku klesá na?e schopnost aktivizovat členy, tím méně pak příznivce. Od roku 1998, kdy jsme kandidovali jako samostatná strana, jsme ztratili více ne? dvacet procent voličů. Skutečností je ohro?ení samotné parlamentní existence KDU-ČSL.

Teď není chvíle se holedbat a říkat, ?e křes?anskodemokratická politika má své nezastupitelné místo na politické scéně, ?e je třeba vrátit se kořenům na?í politiky, k autentickému křes?anskodemokratickému programu. To jsou s odpu?těním fráze, těch tady mohu navr?it dlouhou řadu. Přiznejme si, ?e pokud chceme jako strana pře?ít, musíme si polo?it otázku, kde je chyba, co děláme ?patně. Jsem přesvědčena, stejně tak jako mnozí jiní přede mnou, ?e v programu to není. Ná? program je velmi kvalitní a v minulosti jsme mnohokrát dokázali, ?e jej umíme velmi úspě?ně prosazovat. Jen?e vět?ina voličů v?ak programy nečte. Politika je vnímána emotivně a právě v této rovině my selháváme.

Podle některých průzkumů jsme hned za komunisty druhou nejvíce negativně vnímanou stranou. KDU-ČSL představuje malou obec politicky aktivních věřících, stranu na jednu stranu moralistickou, na straně druhé bezpáteřní a nedůvěryhodnou. Tady pozor, já neříkám, ?e takoví jsme. Problém ale je, ?e obraz strany, který je pro její úspěch klíčový, je v na?em případě takto nelichotivý. Chceme-li to změnit, pak nebude stačit sebelep?í mediální prezentace, nějaký ten face lifting názvu či loga. Případné úvahy tohoto typu je jistě dobré vést, av?ak bez provedení skutečných změn by byly jen potěmkinovskou fasádou, kterou voliči velmi rychle prokouknou.

Dámy a pánové, vět?ina společnosti pozitivně vnímá základní křes?anské hodnoty, pova?uje je v?ak za univerzální a nespojuje je s křes?anskou vírou, ba u? vůbec ne s konkrétní církví. Vůči těm naopak zaujímá postoj ostra?itý a? negativní. Antiklerikalismus je hluboce zakořeněným předsudkem v českých zemích. To je fakt, který my musíme vzít na vědomí. Na?í chybou je, ?e se jako strana nedoká?eme více propojit s oněmi pozitivně vnímanými hodnotami, ale mnohem spí?e se nám jaksi mimoděk daří propojovat se s onou vírou. Jako bychom dávali přednost sdílení víry, kterou s námi vět?ina společnosti nesdílí, před sdílením hodnot, které s námi naopak mnoho lidí sdílí.

Křes?anské hodnoty vycházejí z pojetí člověka jako svobodné bytosti, která je odpovědná za sebe sama i za společnost, ve které ?ije. Proto musíme klást důraz na propojení dnes tak populárních lidských práv s odpovědností. To je to, co nás odli?uje od levicových hnutí. Odpovědnost za sebe sama nemů?e být zaměněna se sobectvím a lhostejností vůči jiným a předev?ím vůči slabým a potřebným. V tom se zase li?íme od pravicově liberálních politických proudů. Je na nás, abychom to dokázali srozumitelně promítnout do na?í ka?dodenní politické praxe. A to je to, čemu já říkám cesta od konzervatismu katolického ke konzervatismu lidovému.

KDU musí i nadále vystupovat zásadově v etických otázkách. Nesna?me se v?ak přesvědčovat věroukou, ale obecně konzervativními argumenty. Veřejnost reaguje mnohem lépe na konzervativní argumentaci proti registrovanému partnerství, ne? na odsouzení homosexuality jako hříchu. Jsem přesvědčena, ?e poznámky odsuzující homosexualitu jako takovou do politiky nepatří. U dal?ích témat zase pomohou alternativy ? nikoli zákaz potratů, ale jiné mo?nosti pro matky v nesnázích, nikoli euthanazie, ale hospice s odbornou a láskyplnou péčí. I to je cesta od konzervatismu katolického ke konzervatismu lidovému.

V této zemi ?ije řada lidí, kteří se nehlásí k ?ádné církvi, přesto věří v něco, co nás přesahuje, případně podobné otázky mo?ná ani neře?í, ale vyznávají rodinné hodnoty, nehoní se za mamonem ani postavením, nepotrpí si na překotné změny, mají vyvinutý smysl pro osobní odpovědnost, ale současně chtějí, aby stát byl silný v ochraně potřebných. Právě těmto lidem musíme umět vysvětlit, ?e hájíme jejich právo na způsob ?ivota, který si zvolili, by? s námi ve v?ech ohledech nemusí souhlasit. Nesna?me se je přesvědčit, aby se stali křes?any či křes?anskými demokraty. Nabídněme jim konzervatismus, který jsem nazvala lidový.

Programově se mi nejedná o úkrok stranou, ale o rozkročení, které umo?ní roz?ířit tradiční okruh voličů. Nebála bych se přitom doplnit na?e programové priority i o takové věci, jako je problematika tureckého členství v EU, anebo téma zneu?ívání sociálních dávek. Ře?ení situace problémových občanů v?ak nesmí být prezentováno tak, abychom zavdávali podnět k označování za populisty a xenofoby. Naopak bych potlačila taková témata, která nás prezentují jako stranu zákazů a moralistů. Konzervatismus s úsměvem je mnohem účinněj?í zbraní, ne? rétorika poučování a nařizovaní, ta zejména mladé lidi odpuzuje.

Blí?ím se ji? k závěru. Dámy a pánové, KDU-ČSL musí získat voliče, které ztratila a mů?e získat i mnoho voličů nových. Jako středová strana se ale nemů?e spoléhat na vyostřenou konfrontaci zásadně odli?ných konceptů a bipolárně laděných slibů. KDU-ČSL je tou poslední stranou, která mů?e někomu slibovat ráj na zemi a nemylme se: nic jako vyhraněný střed neexistuje. Střed toti? ?ádné hrany nemá. Nebojme se vymezit proti konkurentům, zůstaňme v?ak stranou hájící lidi umírněné, přístupné rozumným argumentům, buďme i nadále střídmí ve výrazu, slu?ní ve vystupování, klidnou silou, které by na můj vkus slu?elo mnohem více idealismu a méně pragmatismu.

Dámy a pánové, předstupuji před Vás, abych vám nabídla vizi KDU-ČSL, která bude konzervativní, av?ak nikoli zakonzervovaná. Nabízím vám KDU-ČSL, která i dodr?ování pravidel a férovost hry pova?uje za konzervativní hodnotu. V neposlední řadě vám nabízím i své zku?enosti z exekutivních a parlamentních funkcí, mnohaleté zku?enosti z nejvy??ích pater politiky. Vůbec neslibuji rychlý úspěch, ale trnitou cestu, na jejím? konci mo?ná budeme moci konstatovat, ?e jsme se stali stranou opravdu lidovou. Jsem připravena spolupracovat se v?emi, komu le?í na srdci ná? úspěch. Ale s pokorou a loajalitou jsem připravena přijmout Va?e rozhodnutí, a? u? bude jakékoli.

Děkuji za pozornost i podporu. Přeji Vám v?em radostný Advent a po?ehnané Vánoční svátky.